Madrid, stará a nová Kastilie a zlatý trojúhelník umění - letecky

Termíny a ceny

Cena zahrnuje

• leteckou přepravu Praha - Madrid - Praha
• letištní taxy a poplatky
• transfery do/z hotelu
• dopravu klimatizovaným autobusem během programu
• průvodce
• 7x ubytování (2lůžkové pokoje s vlastním příslušenstvím)
• 7x polopenzi

Cena nezahrnuje

• vstupy (orientačně 180 € / os.), pobytovou taxu

Výlety

• pojištění léčebných výloh a vyššího storna pro klienty narozené v roce 1958 a později (příplatek: 1070 Kč)
• pojištění léčebných výloh a vyššího storna pro klienty narozené v roce 1957 a dříve (příplatek: 1150 Kč)
• 1/1 pokoj - na ověření v CK

Algarve

Nádherné pláže, teplé moře a štědré slunce po celý rok: cokoliv vás napadne, když sníte o dovolené. Na nejjižnějším okraji kontinentálního Portugalska se prostírá kraj obrácený tváří k moři, který jako poslední část území dobyl portugalský král v roce 1292 na Maurech. Jejich přítomnost se stále promítá ve zdejší jedinečné architektuře v podobě typických balkonů, kruhovitých komínů a obílených domků. Místa, jejichž znovunabytí bylo ve XIII. století tak obtížné, už dnes nejsou považována za ztracené dálky: moderní dálnice spojující Lisabon-Albufeiru-Castro Marim (IP1) nebo mezinárodní letiště ve Faru velmi přiblížily tento kraj s ideálním klimatem. Průměrná zimní teplota se pohybuje kolem 14 °C a letní kolem 24 °C, na vrcholu zimy tu teploměr jen výjimečně klesá pod 12 °C, zatímco v nejteplejších letních měsících, červenci a srpnu, dosahuje teplota 28 °C až 30 °C. Pohoří Espinhaco de Cão, Monchique a Caldeirão na severu Algarve chrání pobřeží před silným větrem. V jedné z nejzelenějších a nejúrodnějších oblastí se daří fíkovníkům, pomerančovníkům a mandlovníkům. Jižní část kraje, to jsou nekonečné nádherné pláže mezi písečnými skalisky a načervenalými útesy zbrázděnými erozí. Kromě všudypřítomných vodních sportů (za vidění stojí kromě jiného přístavy a kotviště v Lagosu, Vilamouře a Vile Reál de Santo Antonio) doplňují bohatství zdejších rekreačních center i další možnosti: tenisové kurty, známá golfová hřiště, luxusní hotely nebo sympatické tradiční usedlosti a živý noční život.

Alcobaça

Impozantní cisterciácký klášter Santa Maria de Alcobaça, založený v roce 1152 (na Seznamu světového kulturního dědictví). Uvnitř: gotické náhrobky D. Pedra a lnês de Castro, klášterní ambit, kapitulní sál a obrovská kuchyně. Kostely: Misericórdia (renesanční portál a keramické obklady ze XVII. století), Conceição (XVII. století).

Batalha

Přední ukázka portugalské gotické architektury a součást světového kulturního dědictví, klášter Santa Maria dá Vitória (XIV. - XVI. století) je díky své kráse a historickému významu národní památkou. Navštivte kapli zakladatelů (Capela dos Fundadores) s nádhernými vitrážemi, ambit, nedokončené kaple (Capelas Imperfeitas) v manuelském stylu a kapitulní sál.

Lisabon

Rozkládá se na pravém břehu Teja. Centrem Lisabonu je čtvrt z XVIII. století kolem náměstí Rossio. Východně od monumentálního náměstí Praca do Comércio šplhají po svahu pod hradem sv. Jiří (Castelo de Sáo Jorge) dvě středověké čtvrti, Alfama a Mouraría. Západně leží čtvrti Bairro Alto a Madragoa s typickými uličkami a dále na západ impozantní čtvrt Bělém se známou pevností Torre de Bělém, klášterem jeronymitů (Mosteiro dos Jerónimos), který je vynikající ukázkou manuelského stylu a světovou kulturní památkou, a budovou Kulturního centra. Muzea: Starého umění, Chiado (současné umění), keramických kachlů (azulejo), etnologie, kočárů, lidových oděvů, divadla, námořní, vojenské, města Lisabonu, Gulbenkianovo muzeum, Centrum moderního umění a Nadace Ricarda Espírito Santo Si Ivy. Paláce přístupné veřejnosti: Palácio dá Ajuda a Palácio de Fronteira. Kostely: katedrála a pokladnice, kostel S. Vicente de Fora, kostel Conceigáo Velha (manuelský styl); kostel S. Roque (sv. Rocha) a muzeum sakrálního umění, kostel Matky Boží (Madre Deus), Panteon S. Engrácia, bazilika Estrela (baroko). Kde nakupovat: Baixa; Avenida de Róma, Praga de Londres a Avenida Guerra Junqueiro, obchodní domy Amoreiras, Colombo a Vasco dá Gama. Kam v noci: Bairo Alto, Avenida 24 de Julho, diskotéky a bary na břehu Teja. V místech, kde proběhla poslední světová výstava dvacátého století (EXPO '98), dnes najdete Park národů (Oceanárium, představení, výstavy, místo k odpočinku i k občerstvení).

Fátima

Středisko mariánského kultu a oblíbené poutní místo, které se hlavně v květnu a říjnu zaplní poutníky. Bazilika a kaple das Aparições (Zjevení).

Lagos

Hradby z XV století s manuelským oknem střeží impozantní kostely S. Sebastião (renesanční portály a nástěnné kachle ze XVII. - XVIII. století), Santa Maria ou dá Misericórdia (XVI. - XIX. století), barokní kostel S. Antonio a starobylou kapli S. Joáo z Vlil. - IX. století (Ermida de São João). Další zajímavá místa: Regionální muzeum, guvernérský palác, pevnost Pau dá Bandeira a bývalý trh s otroky. V Lagosu se také nachází příjemný sportovní přístav (marina).

Coimbra

Jako jedno z nejstarších univerzitních měst Evropy si Coimbra uchovala své staleté akademické tradice, takže studenti stále oblékají černé pláště, městem zní lyrické fado, každoročně se pořádá svátek pálení stužek (Festa dá Queima das Fitas) a mezi studentskými „republikami" to stále vře. V budovách univerzity vypínající se nad městem včetně typické věže, symbolu města, je také umístěna nesmírně cenná barokní knihovna. Ve čtvrtích kolem univerzity stojí za návštěvu stará románská katedrála a Muzeum Machada de Castro s portálem z doby Římské říše. Staré městské uličky uvnitř středověkých hradeb bohaté na podloubí a schodiště vás zavedou ke klášteru Santa Cruz (sv. Kříže) z roku 1131 a kostelu Santiago (sv. Jakuba) a klášteru de Celas ze XIII. století. Na druhém břehu řeky Mondego stojí od XVII. století barokní klášter Santa Clara-a-Nova. Šestnáct kilometrů jižně od města se nachází Conímbriga, nejvýznamnější naleziště archeologických památek z doby Říše římské na území dnešního Portugalska.

Andalusie

Flamenco, kastaněty, tklivé kytarové balady, sněhobílé vesničky uhnízděné vysoko v kopcích, býčí zápasy, téměř každý den v některé vesnici fiesta, lenivé dny proložené siestou a bouřlivé večery s vínem a tancem, to je Andalusie tak, jak ji zná snad každý z literatury či filmu. Dnešní skutečnost lze snad jen doplnit o krásné dlouhé pláže, prohřáté moře s průzračnou vodou, kvalitní ubytování, stovky prosluněných dní a teplých večerů, pestrou nabídku zábavy, množství restaurací s vyhlášenou španělskou kuchyní, barů s nabídkou světoznámých vín, diskoték, a služby na úrovni nejlepších světových letovisek. Arabská přítomnost na Pyrenejském poloostrově, která skončila před zhruba 500 lety, je zde znát na každém kroku. Sevilla, Cordoba, Granada patří mezi unikáty světového významu a lákající k zajímavým výletům, stejně tak jako nedaleká britská kolonie Gibraltar. Andalusie je rájem sportovců počínaje prakticky všemi druhy vodních sportů, přes řadu běžných sportů až po vybrané sporty jako je golf (je zde mnoho kvalitních golfových hřišť). V Andalusii, oblasti na jihu Španělska s pobřežím Costa del Sol, nebo-li Sluneční pobřeží, se nacházejí mj. střediska Torremolinos, Benalmadena Costa, Fuengirola a Marbella. Do této oblasti nabízíme přímé lety Praha – Malaga – Praha, transfer z letiště trvá cca 20 - 90 minut.

Barcelona

Přístavní město Barcelona, hlavní město Katalánska, je s téměř 1 800 000 obyvatel druhé největší město Španělska (po Madridu). Město bylo založeno iberskými kmeny, ovládnuto později Féničany a Kartáginci. Za Kartáginců bylo známo jako Barcino a později za Římanů, jejichž panství připomínají mnohé pozůstatky chrámových i veřejných staveb, bylo označováno Faventia Iulia Augusta Pia. Plnilo úlohu význačného přístavu i v době islámské invaze. Ve středověku, v souvislosti se sjednocením Katalánského hrabství s Aragonským královstvím se Barcelona stává nejvýznamnějším přístavem země i celého Středomoří. Koncem 19. století je střediskem katalánského nacionalistického hnutí. Důležitou roli sehrála Barcelona v době španělské občanské války, kdy do r. 1939 byla v rukou lidové fronty. Od r. 1977 je hlavním městem autonomního Katalánska. Na známém korzu La Ramblas je i nejzajímavější ze 40 barcelonských tržnic – secesní „La Boquería“, a také pověstná barcelonská opera „Gran Teatre del Liceu“. Pozornost si zaslouží také bývalá královská loděnice, jejích areál slouží v současnosti jako Námořní muzeum. Zato tu stále ještě kotví „Las Golondrinas“ (Vlaštovky) – dvouposchoďové výletní lodě, které od roku 1988 lákají k okružním plavbám po přístavu. Na přímořské promenádě se tyčí 60 m vysoký sloup s osmimetrovou bronzovou sochou Kryštofa Kolumba. Zvláštní půvab má stará gotická čtvrť Barrio Gótico, kde snad každý dům má svou uměleckou a historickou hodnotu. Vytváří vzácně ucelený soubor staveb s dominující a nepřehlédnutelnou katedrálou sv. Eulálie, která byla postavena ve 13. – 15. století na místě románské baziliky a je jedním z nejkrásnějších příkladů katalánské gotiky. jedno z nejmalebnějších míst Gotické čtvrti je Plaça del Rei (Náměstí krále) s Královským palácem, v němž kdysi dávno sídlila barcelonská hrabata, která přivedla Katalánsko k samostatnosti. Zachoval se z něj jen Velký královský palác s trůnním sálem a kaplí sv. Agáty, do nichž se nedostanete po polokruhovém schodišti, jak by člověk předpokládal, ale z přilehlého gotického paláce, který sem byl přenesen doslova kámen po kameni z úplně jiné ulice a v němž je dnes Muzeum historie města. Nad tím vším se tyčí šestipatrová strážní věž – Rozhledna krále Martina z 16. století, která je ovšem nepřístupná. Aby si člověk udělal představu o katalánské secesi, postačí procházka po nejelegantnější barcelonské třídě Passeig de Gracia, která začíná na náměstí Plaça Catalunya. Mezi jejími honosnými domy a paláci si nelze nevšimnout tří secesních skvostů z počátku 20. století, které tu stojí téměř vedle sebe a jsou ukázkou díla tří nejvýznamnějších představitelé tohoto slohu. Je to dům Batlló (č. 43) od Antoni Gaudího, dům Amatller (č. 41) od Josepa Puige i Cadafalcha a dům Lleó Morera (č. 35) od Lluíse Domenecha i Montanera. Kousek výše na protější straně ulice vzbuzuje pozornost další stavba Antoni Gaudího – dům Mila (lidově zvaný La piedra = kámen). V pohádkovém Guellově parku, který měl být původně jakýmsi zahradním městem a jehož návštěvu by turista neměl v žádném případě vynechat, je souznění Gaudího s přírodou snad ještě zřetelnější. Barcelona je dnes moderní velkoměsto, které je nejen nejvýznamnějším španělským přístavem a největším obchodním a průmyslovým centrem země (průmysl textilní, strojírenský a chemický), ale i město s nesmírnou tvůrčí energií a kulturním zázemím, které nabízí nespočet možností pro milovníky všech druhů umění.

Cadiz

Cadiz, jedno z nejstarších měst na světě, ležící na úzkém poloostrově vyčnívajícím do krásného Cádizského zálivu. Město bylo původně založeno jako Gadir (znamená obezděné město). Stalo se důležitým komerčním městem během kartáginské nadvlády a takřka zmizel se zánikem římské říše. Město Cádiz je správním centrem provincie Cadiz, s katedrálou a dalšími kostely. V únoru se zde pořádá slavný karneval. Costa: 0531 Seville – fakultativní prohlídka města s průvodcem, cca 9 hod. za 99 EUR – včetně oběda

Sevilla

Sevilla je hlavní město Andalusie a žije zde asi 700 000 obyvatel. Leží ve výšce pouhých 10 metrů nad hladinou moře, kolem řeky Guadalquivir. Je zde nejteplejší léto v celém Španělsku. Sevillu založili již Féničané a po nich se zde vystřídali také Řekové a Kartaginci. V 1. st. př. n. l. ji dobyl Julius Caesar. Za Římanů a Vizigótů byla hlavním městem provincie. Pozůstatky římského osídlení se nacházejí severně od města v Italice. Arabové, kteří Sevillu dobyli na Vizigótech v r. 712, vtiskli městu dnešní ráz a dali řece její současné jméno. Sevilla pak byla soupeřem sousední Cordoby. Sevilla byla od 11. st. sídlem emírů dynastie Almohadů. Ve 13. st. ji dobyl Ferdinand III. Kastilský. Křesťanští králové pak přenesli svůj dvůr do maurských paláců. V 16. st. byla Sevilla nejbohatším španělským městem. Obchod a přístav přitahovaly nejen tuzemské a zahraniční obchodníky, ale i různé živly a dobrodruhy. Město se stalo překladištěm zboží z kolonií a Evropy, především zlata a stříbra. Zároveň se stalo kulturním centrem. Objevení Nového Světa tak mělo pro Sevillu klíčový význam. Od 18. st. se říční přístav postupně zanášel pískem a město začalo ztrácet na významu. V r. 1992, kdy socialistická vláda byla u moci deset let, byla Barcelona pořadatelem olympijských her, Madrid hlavním kulturním městem Evropy a v hlavním městě Andalusie Seville se konala světová výstava.

Madrid

Hlavní město Španělska od r. 1562 je též geografickým centrem Iberijského poloostrova.

Magnetem Madridu nejsou jen historické památky a obrazové galerie, ale také prostředí, atmosféra a především noční život

Centrem a srdcem města je Puerta de Sol, neboli Sluneční brána. Je zde vyznačen nultý kilometr španělských silnic, končí tu autobusy a křižují se zde trasy metra. Na Plaza Mayor je odsud jen pár kroků

Na tomto rozlehlém náměstí, se dříve konaly býčí zápasy, veřejné popravy, a odehrávaly se různé slavnosti a veselice. Dnes jsou zde krámky se suvenýry a také restaurace a bary se stolky a slunečníky.

Starý Madrid je ohraničen ulicemi Mesón de Paredes a Mayor. Každou neděli dopoledne tu mají bleší trh. Říkají mu Rastro a jeho centrem je ulice Ribera de Curtidores a blízké okolí. nejrůznější kuriozity i hezké starožitné kousky.

Nezapomeňte navštívit klasicistní budova Královského paláce s katedrálou na jedné straně a Sabatiniho zahradami na straně druhé na náměstí Oriente. Králové tu bydleli do roku 1931, dnes slouží palác jako muzeum a královská rodina občas využívá některé sály k reprezentačním účelům. Prohlídka trvá něco přes dvě hodiny a je opravdu na co se dívat. Trůnní sál, velká jídelna, kaple, další sály přeplněné obrazy, sklem, porcelánem a gobeliny, královská zbrojnice, starobylá královská lékárna...
Když vyjdete ven zcela zmoženi tou přemírou uměleckých pokladů, určitě přijde vhod odpočinek. Posaďte se na chvíli v parčíku naproti u sochy Filipa IV. na vzpínajícím se koni, kterou vytvořil podle Velázquezova návrhu a Galileiho statických výpočtů Ital Pietro Tacca. Pár kroků odtud je Královská opera a už v blízkosti Puerty del Sol, kousek od Gran Vía, jedné z hlavních tepen metropole, mají na klidném náměstíčku od roku 1557 svůj klášter bosé karmelitánky (Convento de las Descalzas Reales), které po staletí vychovávaly dívky z bohatých šlechtických rodin a nashromáždily z darů umělecké poklady nesmírné ceny. Na jednom obraze je znázorněna Jana Rakouská se svou dcerou Markétou na břehu řeky a v pozadí je vidět hrad. Průvodce vám potvrdí, že je to opravdu Vltava a Pražský hrad.

Paseo del Prado nemůže vynechat nikdo, kdo přijel do Madridu za výtvarným uměním.
V jedné z nejkvalitnějších světových obrazáren Museo del Prado byste mohli strávit několik dnů. Najdete tu bezpochyby nejlepší světovou sbírku španělských mistrů 14. - 19. stol. (zejména El Greco, Velázquez, Goya, Ribera, Zurbarán, Murillo) a i k relativně krátkému seznámení s díly těchto mistrů byste potřebovali několik hodin. Je tu však velmi dobře zastoupena i škola vlámská (mj. Van der Weyden, H. Bosch, P. Brueghel), italská (Tizian, Botticelli, Raffael, Tintoretto, Caravaggio...), v menší míře, ale velmi kvalitními díly je představena malba německá, francouzská či anglická.

To, co byste snad postrádali v El Pradu, objevíte v Museo Thyssen-Bornemisza, které bylo otevřeno v roce 1992 a v němž je vystaveno více než 700 obrazů evropského a světového malířství 13. až 20. století.

Ke třetímu muzeu Centro Nacional de Arte-Reina Sofía musíte z Paseo del Prado odbočit do ulice Santa Isabel. Je v něm soustředěno především současné španělské umění a najdete zde vedle Picassovy Guerniky díla Dalího, Tapiese, Chillidy, Miróa a celé řady dalších tvůrců. Právě zde mají své místo i velmi zajímavé dočasné výstavy.

Granada

Sierra Nevada