Peloponés (Řecko)

Nejjižnější část řecké pevniny, Peloponéský poloostrov, byl ve starověku pojmenován podle Pelopa, mýtického krále v Elídě, kterého vlastní otec předhodil jako potravu bohům. S ostatní pevninou je spojen uměle vytvořeným Korintským průplavem dlouhým 6 km a širokým pouze 23,5 m. Stavbu zahájil již císař Nero, ale byla dokončena až v letech 1882-1893. Zajišťuje spojení mezi Korintským zálivem a přístavem Pireus. Převážně hornatý poloostrov skrývá mnoho historických památek: připomeňme si alespoň starověký Korint, Tiryns, Mikény, Epidaurus, Spartu, Olympie, byzantskou Mystru a středověké chrámy v Monemvassii. Na východě jej oblévá Krétské moře, na západě Jónské. Krajinu charakterizují zalesněná pohoří a pobřeží, která jsou lemována písečnými plážemi. Jeho malebnost podtrhují nekonečné pomerančové a citrusové háje, fíkovníky, cypřiše, eukalypty, olivy, agáve a vše co patří ke zdejší bujné vegetaci. Díky své poloze a výbornému klimatu letní sezóna na Peloponésu trvá od dubna do října. Na poloostrově s rozlohou 21.440 km2 žije asi 1.100 000 obyv.