Lofoty a Vesterály (Norsko)

Obě skupiny ostrovů, Lofoty a Vesterály, se rozkládají před severozápadním pobřežím Norska v Norském moři. Na úpatí strmě čnějících kuželů hor se na hladině hluboko zaříznutých fjordů zrcadlí siluety typických lofotských sídel s příznačnými červenými rybářskými chýšemi, tzv. rorbuery. Vrcholem příbřežního rybolovu je dodnes koncem zimy, v době mezi lednem a dubnem, lov tresek. Skupiny ostrovů Lofoty (1227 km čtv.) a Vesterály se táhnou zhruba 100-300 km na sever od polárního kruhu, a leží tak ve stejných šířkách jako severní Aljaška. Zde před norským pobřežím však Golfský proud pečuje o poměrně mírné klima s průměrnými ročními teplotami 4,5 st.C a o nezamrzající přístavy. Počasí se tu na severu rychle mění a mezi koncem května a polovinou (koncem) července tu půlnoční slunce rozsvěcuje i "noci". Pás ostrovů Vesterály se zhruba 13,5 obyvateli na km čtv. a Lofot s přibližně 20 obyvateli na km čtv. je oddělen od pevniny Vestfjordem a opisuje mírný oblouk od severovýchodu na jihozápad. Jsou silně rozeklané a zařezává se do nich mnoho fjordů. Krajinu na Lofotech utvářejí strmé, velice řidce porostlé horské vrcholy a skalní jehly, přesahující místy 1000 metrů. Na předsunuté pobřežní plošině leží řada vesniček. Těsně u vody stojí charakteristické červené rybářské domky na pilotech, rorbuery. Vesterály naopak působí méně stroze. Hory jsou většinou porostlé trávou, ostrovy mají velmi ploché vzezření. Ostrovy jsou vytouženým cílem milovníků přírody. Na útesech hnízdí mnoho mořských ptáků, nad mořskou hladinou pravidelně krouží orli mořští a skalní. Už jen to, jak se nad vámi vznáší velký, majestátní orel mořský, je zážitek sám o sobě.