Jižní Dalmácie, ostrov Korčula, Hvar a národní park Mljet

Termíny a ceny

Tento zájezd již nenabízíme.

Cena zahrnuje

• doprava luxusním klimatizovaným autobusem
• pobytová taxa
• lodní lístek na Korčulu a Hvar
• 7x ubytování v hotelu*** (2lůžkové pokoje s příslušenstvím, klimatizací, balkonem)
• 7x polopenze formou bufetu
• průvodce

Výlety

• pojištění léčebných výloh a storna (příplatek: 330 Kč)
• 1/1 pokoj s balkonem strana park (povinný při nedoobsazení) - na vyžádání v CK (příplatek: 2900 Kč)
• 1/1 pokoj s balkonem strana moře (povinný při nedoobsazení) - na vyžádání v CK (příplatek: 3600 Kč)
• 2lůžkový pokoj s balkonem na mořskou stranu - na vyžádání v CK, cena je účtována za osobu (příplatek: 700 Kč)

Dubrovník

Světoznámé historické město a památková rezervace, zařazené na seznamu UNESCO, se rozkládá na malém poloostrově v Dalmácii. Návštěvníky přitahuje nejen jako představitel středověké architektury, ale v poslední době stále více i jako místo přímořské rekreace. Nabízí romantické zálivy s čistou vodou a udržovanými plážemi i nenarušenou přírodu. Staré město je proslavené dvojitými hradbami s 20 věžemi a bastiony, krásnými kláštery, kostely, fontánami a domy s červenými nebo žlutými střechami. Dubrovník bohužel v nedávné občanské válce utrpěl značné škody.

Ostrov Korčula

Hlavní město stejnojmenného ostrova je považováno za vůbec nejkrásnější město Jadranu s množstvím památek. Podle pověsti bylo rodištěm Marca Pola. Městu vévodí katedrála sv. Marka z 15. stol. obklopená pozdně gotickými a renesančními paláci. Ostrov je již po staletí domovem rybářů a námořníků.

Hvar (město)

Hlavní a největší město ostrova Hvar je stejnojmenné letovisko, ležící v chráněné zátoce v jihozápadní části ostrova. Od 4.stol. př.n.l. zde stála řecká osada Dimos, po Ilyrech a Římanech se zde v 7.stol. začali usazovat první Slované. V první polovině 15.stol., kdy byl ostrov pod nadvládou Benátčanů, začal největší rozkvět města a celého ostrova. Rozvíjelo se zemědělství, obchod a architektura a město Hvar se stalo kulturním a hospodářským centrem oblasti. Roku 1571 bylo město vypleněno Turky, takže většina architektonických památek pochází až z konce 16.stol. Centrum města leží v okolí přístavu, který již Benátčanům sloužil jako opěrný bod a útočiště pro jejich flotilu. Přímo u přístavu stojí benátský Arzenál postavený roku 1579 a sloužící jako velká loděnice, v které bylo místo pro několik válečných lodí najednou. Začátkem 17.stol. dal starosta města k arzenálu přistavět další patro, kde zřídil divadlo, jedno z nejstarších v jihovýchodní Evropě. To se stalo živým kulturním centrem, kde se hrály divadelní hry v chorvatštině. V blízkosti přístavu se nachází náměstí, které je největším náměstím v Dalmácii. Zde stojí katedrála sv.Štěpána, jedna z prvních barokních staveb v Dalmácii. Katedrála byla postavena v 16.stol. na místě benediktinského kláštera a pozornost si zaslouží nádherná zvonice a vzácný oltář uvnitř katedrály s obrazem Madony ze 13.stol. Vedle katedrály stojí biskupský palác upravený v 19.stol., v němž se nachází dómský poklad. Nejkrásnějším palácem ve městě je renesančně barokní palác rodu Vukašinovičů se sedmi balkóny a terasami. Za zhlédnutí rovněž stojí městská lodžie (Gradska loža), která se nachází naproti Arzenálu, a kterou na přelomu 15. a 16.stol. postavil zřejmě veronský architekt Michel Sanmicheli. Ze severozápadní části náměstí vede schodiště ke Španělské pevnosti (Spanjole), která byla postavena za vlády habsburského Karla V. roku 1551. Z pevnosti je krásný výhled na město, přístav a Paklené ostrovy (Pakleni otoci). Kousek za náměstím, směrem k pevnosti, se nachází nikdy nedokončený gotický palác básníka Petra Hektoroviče, který měl své sídlo ve městě Stari Grad. Pokud se vydáme jihovýchodním směrem podél moře, dojdeme k františkáneskému klášteru (Franjevački samostan) pocházejícímu z přelomu 15. a 16.stol., který stojí na skalnatém mysu mezi zátokami. V jeho mariánském kostele (Gospa od Milosti) se nachází cenná umělecká díla. V někdejším refektáři dnes sídlí muzeum a galerie s obrazy P.Cavalliniho, G.da Santacroceho, J.Palmy ml. a dalších.

Hvar

Ostrov Hvar leží ve vnějším pásu Střdodalmatských ostrovů a je nejdelším ostrovem v Jaderském moři. Měří 68 km, zatímco jeho šířka se pohybuje v rozmezí 5-11 km. Hvar je poměrně hornatý ostrov - podél jižního pobřeží se táhne horský hřbet s nejvyšším vrcholem Sv.Nikola nedaleko městečka Stari Grad. Jižní pobřeží ostrova je málo osídlené a velmi strmé, většina obyvatel žije u členitějšího severního pobřeží, kde se také nachází většina turistických zařízení. V severozápadní části ostrova se pěstuje jižní ovoce, vinná réva a levandule, díky které se Hvar stal proslulým. Najdeme zde i rozsáhlé lesy a porosty macchie - v minulosti byl zalesněn celý ostrov, což připomíná jeho starý slovanský název - Lesina. Na ostrově vládnou mimořádně příznivé klimatické podmínky, které spolu s bohatou přímořskou vegetací dělají z Hvaru jedno z nejoblíbenějších míst na chorvatském pobřeží. Hvar má nejvíce hodin slunečního svitu z celého Chorvatsko, ne nadarmo se mu také říká "chorvatská Madeira". Historie ostrova sahá až do mladší doby kamenné. Nejdůležitějším předhistorickým nalezištěm v Dalmácii je jeskyně Grapčeva spilja, kde se dochovaly např. kresby lodí z doby kolem r.2500 př.n.l. Později byl ostrov osídlen Ilyry a řeckými přistěhovalci, kteří zde na místě dnešního města Stari Grad v letech 384-5 n.l. založili kolonii Pharos. Po nich ostrov ovládli Římané a nedlouho po zániku říše římské do Dalmácie dorazily velké svazy Slovanů, které postupně kolonizovaly celé dalmatské pobřeží včetně přilehlých ostrovů. Začátkem 15.stol. se ostrova zmocnili Benátčané, jejichž nadvláda trvala tři stolatí. Jako jedni z mála zdejších vládců se však starali o rozkvět zemědělství a obchodu a podporovali především pěstování rozmarýnu a levandule, což mělo nahradit zhroucení obchodu s kořením dováženým z Orientu. Největšími středisky ostrova jsou města Hvar, Stari Grad, Jelsa, přístavy najdete ve Hvaru (spoje jen pro osoby Hvar-Split, Hvar-ostrov Korčula*Vela Luka, Hvar-ostrov Vis, Hvar-ostrov Lastovo), ve Starém Gradu (spoje Stari Grad-Split, Stari Grad-Korčula-Dubrovník-Bari, Stari Grad-Zadar-Rijeka, 1x v týdnu Stari Grad-Ancona), v Jelse (spoje katamaránem Jelsa-Split) a v Sučuraji (spoje Sučuraj-Drvenik).

Pelješac

Druhý největší chorvatský poloostrov (po Istrii) Pelješac s rozlohou 350 km čtverečních se nachází mezi Neretvanským průlivem a průlivem Malého Stonu na severovýchodě a Pelješackým a Mljetským průlivem na jihozápadě. Délka poloostrova je 65 km a šířka 3-7 km. S pevninou je spojen úzkou šíjí nedaleko městečka Ston. Severní část poloostrova je více zalesněna a je vystavena chladným vnitrozemským větrům, jihozápadní část má teplejší a vlhčí podnebí. Poloostrov je značně hornatý a skalnatý, jeho nejvyšším bodem je hora sv.Ilija s výškou 961 m, avšak jeho údolí mají úrodnou půdu, na níž se většinou pěstuje jižní ovoce, zelenina a vinná réva. Mezi nejvýznamnější vína patří Dingač a Postup, které mají vysoký obsah alkoholu. Přes Pelješac vede od jaderské magistrály tzv. Pelješacká transverzála, která spojuje největší obce na poloostrově a louží také turistům mířícím z pevniny na ostrov Korčula. Lodní spojení s pevninou zajišťuje linka společnosti Jadrolinija, a to z přístavu Ploče na pevnině do Trpanje na poloostrově Pelješac. Za účelem vyhubení jedovatých hadů byly na poloostrov dovezeny promyky mungo, které zde žijí dodnes. Je zde také jediná lokalita v Evropě, kde žijí volně šakali dovezení sem začátkem 19.stol. Obyvatelé poloostrova se od 10.stol. věnovali mořeplavbě, k jejímuž největšímu rozkvětu došlo v 17.stol. V té době byli zdejší kapitáni a rejdaři světově proslulí a nejbohatší z nich zakládali po celém světě banky a obchodní společnosti. V rozmezí let 1865-1887 zde sídlila jedna z největších lodních společností "Associazione Marittima di Sabioncello", která vlastnila 33 lodí s biblickými jmény ze Starého zákona., jejich plachetnice pluly až do severní Ameriky. Důležitost Pelješace pohasla po přesunutí světového obchodu mimo Jadranskou oblast.

Orebič

Městečko Orebič se až do 16.stol. jmenovalo Trstenica, své dnešní jméno získalo podle bakarské rodiny Orebičů, která zde roku 1516 dala postavit kaštel. V minulosti odtud pocházelo mnoho zdatných námořníků a obchodníků a městečko bylo střediskem mořeplavby a stavby lodí, později se zde usazovali na odpočinek vysloužilí kapitáni a rejdaři. Dodnes zde údajně žijí potomci slavného Marca Pola, rodina Polo. Za nadvlády Dubrovnické republiky bylo načas sídlem místodržitele pro severní oblast republiky. Orebič leží na jihozápadě poloostrova Pelješac přímo naproti městu Korčula, od kterého jej dělí Pelješacký kanál a s kterým je spojen několika denními osobními trajekty. Jeho dobře chráněná poloha na úpatí nejvyšší hory poloostrova Sveti Ilija zaručuje výborné podmínky pro hustou a bohatou vegetaci - nalezneme zde palmy, cypřiše, vinnou révu, citrusovníky apod. V bývalé radnici můžeme navštívit Námořní muzeum (Pomorski muzej), kde jsou vystaveny různé navigační přístroje, námořní mapy apod., a ve dvou kapitánských domech rodin Fiskovičů a Župů si můžeme prohlédnout různé, převážně etnografické sbírky. Asi 2 km západním směrem od městečka se nachází goticko-renesanční klášter z 15.stol. s cenným reliéfem Madony od Nikoly Firentince a s řadou dalších cenných uměleckých děl v interiéru. Nad klášterem ve svahu hory sv.Ilija stojí kostel Panny Marie Karmelské, od kterého je krásný výhled na Pelješacký kanál a protilehlou Korčulu. Kostel, který na konci 16.stol. vystavěli františkáni na strmém sklaním hřebenu ve výšce 152 m, byl po staletí svatyní místních námořníků a je v něm uloženo mnoho darů a uměleckých předmětů přivezených z dalekých cest. V okolí města je možné nalézt různé prehistorické menhiry a opevnění. Příjemné písečné i oblázkové pláže stíněné porostem můžeme nalézt východně od městečka v zátoce Trstenica o v okolí hotelu Komodor. Z Orebiče můžeme podniknout výstup na vrchol hory Sveti Ilija, který trvá asi 5 hodin a vede po neznačených cestách - odměnou nám budou nádherné výhledy do celého okolí.

Ston

Městečko Ston je bránou na poloostrov Pelješac, neboť stojí přímo na úzké šíji spojující poloostrov s pevninou. Má velmi starou historii sahající až do římských dob, kdy se zde těžila mořská sůl. Městečko se skládá ze dvou opevněných částí: Mali Ston leží na severním pobřeží poloostrova u Neretvanského kanálu, u Stonského kanálu na jihu leží Veliki Ston. Na výstavbě městečka se podíleli známí stavitelé a sochaři Michelozzi di Bartolomeo a Juraj Dalmatinec. Poté, co v první polovině 14.stol. celý poloostrov připadl Dubrovnické republice, byl totiž okolo městečka vybudován mohutný systém opevnění. Důvodem byly největší saliny v oblasti Jadranu o rozloze asi 400 km čtverečních, které pro republiku znamenaly významný zdroj příjmů. V této době vznikly 5,5 km dlouhé hradby opatřené čtyřiceti věžemi a sedmi baštami, dodnes se zachovalo 5 km hradeb s dvaceti věžemi. Součástí výstavby byly i takové sociální vymoženosti jako vodovod a kanalizace. Město získalo tvar pravidelného pětiúhelníku a důmyslným systémem ulic bylo rozděleno na 15 pravidelných polí, přičemž v každém z nich stálo 10 domů. Do města bylo možné vstoupit pouze dvěma branami. Ve městě si můžeme prohlédnout sídlo dubrovnického místodržitele, renesanční Knížecí palác (Kněžev Dvor) v úpravě z 19.stol., biskupský palác, františkánský klášter, pozdně románský kostel sv.Mikuláše (Sveti Nikola) ze 14.stol. a předrománský kostelík sv.Michala (Sveti Mihaljo) z 11.-12.stol. na kopci. Kostelík patří k nejstarším v celém Chorvatsku a obsahuje fragmenty fresek z doby vzniku kostela. Nad obcí Mali Ston spojené s městečkem hradbami táhnoucími se přes vyvýšeninu Bartolomija stojí zřícenina pevnosti Koruna (Veliki Kastio), z které je krásný panoramatický výhled.

Korčula

Historické centrum stejnojmenného ostrova, město Korčula, stojí na malém poloostrůvku, který zučuje vzdálenost mezi ostrovem a pevninou na 1270 m. Možnost kontroly nad loděmi plujícími podél pobřeží byla důvodem k vybudování opebvněného městečka, které v průběhu dějin sloužilo mnoha pánům. Dnešní podobu získávalo od 13.stol. a svého vrcholu dosáhlo v 16.stol., kdy zde žilo přibližně 6000 obyvatel. V průběhu dějin svou krásou inspirovalo mnoho spisovatelů a cestovatelů, a svými mohutnými hradbami odstrašilo mnoho nájezdníků. Obranu města zajišťovaly mohutné hradby, zatímco dva kláštery stojící nad městem, dominikánský klášter sv.Nikoly a františkánský klášter na ostrůvku Badia, se stávaly cílem lupičů a nepřátel. První dílny vně hradeb města byly postaveny až v 17.stol., první obytné budovy dokonce až v 18.stol. Západní část města (Sveti Nikola) a jihovýchodní část (Borak) byly vystavěny až v 19.stol. V rozmezí let 1921-41 byly východně od města v zálivu Luka a západně od města v zálivu Strečica vybudovány početné hotely a vily. Po hlavní městské ulici Korčulanskog statuta, vedoucí středem města, přijdeme k nejvýznamnější a nejkrásnější městské stavbě - katedrále sv.Marka (patrona Benátek), která stojí na nejvyšším bodě města. Stavba této trojlodní baziliky byla zahájena roku 1420 v gotickém slohu a skončila po sto letech ve slohu goticko-renesančním. Vedle místních mistrů kameníků se na ní podílel i Bonin da Milano, který vytvořil hlavní portál v čistě gotickém slohu. Nejcennějším uměleckým dílem interiéru je Tintorettův obraz Svatý Marek se svatým Bortolomějem a Jeronýmem. Při severní lodi katedrály stojí cenný kostelík sv.Petra (Sveti Petar) ze 14.stol. Na katedrálu jižním směrem navazuje Biskupský palác, směs gotiky, renesance a baroka, v kterém je umístěna bohatá Opatská klenotnice (Opatska riznica), obsahující liturgické předměty ze zrušených klášterů na Korčule, cenné obrazy chorvatských a italských umělců, staré rukopisy apod. Na protější starně náměstí můžeme navštívit palác Gabrielli ze 16.stol., v kterém sídlí Městské muzeum (Gradski muzej) s námořnickými exponáty, výtvarnými díly a doklady o kamenickém umění, stavbách lodí apod. Sousední palác Arneri pochází z 15.stol. a je pozdně gotický s nádherným renesančním nádvořím. V blízkosti katedrály se rovněž nachází rodný dům Marca Pola - kromě toho, že můžeme shlédnout malou výstavu připomínající slavného cestovatele, je odtud pěkný výhled do okolí. V jihovýchodním cípu města se nachází kostel Všech svatých a na kopci nad městem pak můžeme navštívit anglickou věž Fort Wellington, která zde byla postavena roku 1813 na místě původního benátského opevnění. Od této věže je nádherný výhled na celé souostroví a ostrov Mljet směrem na východ, do vnitrozemí ostrova na jih, na Pelješacký kanál s městem Orebič a ostrov Hvar na západ a na město Korčulu na severu.

Mljet

Nejkrásnější ostrov Jadranu, kde je zakázán provoz automobilů. Dosud nedotčený přírodní ráj, kam ještě nepronikly rušivé prvky civilizace. Pro své přírodní krásy, unikátní flóru (cedry), faunu, geologické útvary a nedotčené přírodní prostředí byla polovina ostrova prohlášena národním parkem. Ostrov patří k největším a nejjižnějším dalmatským ostrovům. Tři čtvrtiny plochy pokrývají rozsáhlé borovicové a dubové lesy. Unikátní vápencové a krasové útvary vytvářejí rovněž dvě jezera, která jsou vlastně mořskými lagunami, spojenými s otevřeným mořem úzkými průlivy. Nedotčená příroda, mírné podnebí, bohatá vegetace, dobré podmínky pro odpočinek, klid, vysoký počet hodin slunečního svitu, čisté moře, příjemné koupání v mořských lagunách, dobrá možnost k potápění a podmořský rybolov - to jsou hlavní atributy dovolené na Mljetu, který je vhodný zejména pro milovníky klidné dovolené uprostřed nedotčené panenské přírody.